Vsetín
Památník obětem doby nesvobody 1948–1989

Pomník tvoří hořící svíce na měděném trojhranu, na kterém jsou uvedena jména obětí pocházejících ze Vsetínska. Autorem pomníku, jenž byl odhalen v lednu 1994, je akad. sochař Jiří Klíma. Vznikl z iniciativy Konfederace politických vězňů za finančního přispění Okresního úřadu Vsetín.

Ve dnech 9. až 11. prosince 1952 se ve vsetínském kulturním domě před tzv. organizovanou veřejností konalo hlavní líčení Státního soudu Brno, který v něm vynesl tři rozsudky smrti. Jelikož proces souvisel se špionáží ve zbrojním průmyslu, tvořili hlavní část veřejnosti pracovníci místní zbrojovky. V procesu „Fajkus a spol.“ bylo odsouzeno jedenáct osob, většinou technických pracovníků a dělníků zbrojních závodů ve Vsetíně a v Jablůnce nad Bečvou a Moravských elektrotechnických závodů (MEZ) Vsetín, kteří byli mj. obviněni z plánování ozbrojeného útoku na vládní delegaci v čele s Antonínem Zápotockým. Ilegální skupina uskutečnila v roce 1949 v době konání režimních akcí (9. sjezd KSČ, výstava Valašsko v práci) několik sabotáží na elektrických, telefonních a železničních spojích jako výraz občanského protestu proti poúnorovému politickému vývoji. Později se zaměřila na průmyslovou špionáž v místních zbrojních závodech. Jejich zprávy měl na Západ předávat člen skupiny Ladislav Fojtík (1928–1966), který v obavě před zatčením utekl do Rakouska a stal se kurýrem. Skupina byla zatčena v zimě na přelomu let 1951 a 1952. V odvolacím řízení byly potvrzeny dva ze tří absolutních trestů. Technický úředník MEZ Luděk Fajkus (1925–1953) a dělník ve vsetínské zbrojovce Josef Vašek (1921–1953) byli popraveni 16. června 1953 v Praze na Pankráci. Ladislav Fojtík podepsal po zatčení spolupráci se Státní bezpečností. Na podzim 1954 byl na Západě odhalen, podařilo se mu utéct zpět do Československa, kde byl jeho pobyt československými úřady legalizován.

Štěpán Gavenda (1920–1954) se stal jedním z nejúspěšnějších kurýrů, za hranice odešel již v dubnu 1948 poté, co byl vyšetřován ohledně napomáhání neodsunutým Němcům při přechodu hranic . Od podzimu 1948, kdy již absolvoval několik převaděčských akcí, se stal kurýrem pracujícím pro americkou zpravodajskou službu, resp. pro zpravodajskou exilovou službu mjr. Bogataje [viz Ostrožská Lhota. Pamětní deska Františku Bogatajovi a bojovníkům proti nacismu a komunismu]. Spolu s Milošem Zemánkem (*1924) vytvořili v Československu síť spolupracovníků a převedli přes šedesát uprchlíků. Po zatčení 1. srpna 1949 byli v červnu 1950 odsouzeni Státním soudem na doživotí. V lednu 1952 Gavenda spolu s dalšími pěti vězni (jedním z nich byl Pravomil Raichl [viz Beřovice. Pamětní deska Pravomilu Raichlovi]) uprchl z věznice v Leopoldově a kromě jednoho se všem podařilo překročit hranice. Gavenda se přes vysoké riziko rozhodl v práci kurýra pokračovat. Poté, co byl 1. listopadu 1952 zadržen východoněmeckými orgány a vydán do Československa, jej 15. dubna 1954 Krajský soud v Uherském Hradišti odsoudil k trestu smrti. Štěpán Gavenda byl popraven 28. června 1954 v Praze na Pankráci.

Záviš Kalandra (1902–1950) byl souzen v procesu s Miladou Horákovou jako vůdce smyšlené trockistické skupiny a popraven 27. června 1950 v Praze na Pankráci [viz Frenštát pod Radhoštěm. Pamětní deska Záviši Kalandrovi].

Jan Křižan (1915–1951) pocházel z rodiny průmyslníka. Výrobní podniky, které po smrti svého otce zdědil, mu byly postupně znárodněny a po únoru 1948 skončil jako řadový dělník. Na sklonku roku 1949 se rozhodl k odchodu za hranice společně s Františkem Boháčem (1914–1951) , bývalým armádním důstojníkem, a obchodníkem Vladimírem Krejčiříkem. Když u Mikulova jejich automobil zastavila dvoučlenná hlídka SNB, rozhodli se uprchlíci pro odpor: Jan Křižan smrtelně postřelil strážmistra Václava Anschlaga (Anšlága) a spolu s Františkem Boháčem těžce zranili desátníka Edmunda Sziklaie. Za hranicemi byli zadrženi rakouskou policií, předáni sovětským orgánům a vydáni zpět do Československa. Hlavní líčení Státního soudu Brno s uprchlíky a dalšími šesti obviněnými se konalo 12.–14. prosince 1950 v Mikulově. Byli obviněni ze spolčení proti lidově demokratickému zřízení a z dalších trestných činů, Jan Křižan a František Boháč odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán 14. června 1951 v Brně.

Ferdinand Brindza (1926–1958), člen Světlany, odsouzen na patnáct let, zemřel ve vězení. Josef Leskovjan (1907–1951), člen Světlany, zemřel ve vyšetřovací vazbě v Uherském Hradišti pět dní po svém zatčení. Karel Štrbík (1900–1950), člen Světlany, zemřel v nemocnici v Uherském Hradišti tři měsíce po zatčení. Alois Pohůnek (1914–1949), člen Světlany, zemřel ve vyšetřovací vazbě v Uherském Hradišti v den zatčení. Jan Skřipka (1895–1957), člen Světlany, zemřel ve věznici Mírov. Oldřich Pajdla (1911–1954), člen Hor Hostýnských, odsouzen na jedenáct let, zemřel ve věznici v Praze na Pankráci. Jan Janoušek (1900–1954) zemřel ve věznici v Praze na Pankráci. Josef Plánka (1930–1951), student vsetínského gymnázia, zemřel při útěku z jáchymovských pracovních táborů. Zdeněk Šipula (1931–1952), zatčen v dubnu 1951, zemřel ve vyšetřovací vazbě v Uherském Hradišti v březnu 1952.

Nápis:

V DOBĚ NESVOBODY 1948–1989 BYLI POPRAVENI / LUDĚK FAJKUS 1925–1953 / ŠTĚPÁN GAVENDA 1920–1954 / ANTONÍN JANOŠÍK 1926–1950 / ZÁVIŠ KALANDRA 1902–1950 / JAN KŘIŽAN 1915–1951 / RUDOLF LENHARD 1918–1950 / FRANTIŠEK MANA 1910–1950 / ALOIS ŠIMARA 1921–1950 / JOSEF VAŠEK 1921–1953 // V DOBĚ NESVOBODY 1948–1989 ZAHYNULI VE VĚZENÍ / FERDINAND BRINDZA 1926–1958 / JAN JANOUŠEK 1900–1954 / JOSEF LESKOVJAN 1907–1951 / PAVEL ORSÁG 1905–1957 / OLDŘICH PAJDLA 1911–1954 / JOSEF PLÁNKA 1930–1951 / ALOIS POHŮNEK 1914–1949 / JAN SKŘIPKA 1895–1957 / ZDENĚK ŠIPULA 1931–1952 / KAREL ŠTRBÍK 1900–1950 //

Fotografie

Adresa

park Panská zahrada, 755 01 Vsetín

GPS

49°20'16.173"N, 17°59'45.026"E

Místo

u křižovatky ulic Tyršova a Žerotínova

Okres

Vsetín

Rok odhalení

1994

Literatura

- POSPÍŠIL, Jaroslav: Hyeny v akci. Vizovice 2003.
- PULEC, Martin: Útěk Jana Křižana, Františka Boháče, Vladimíra Krejčiříka a zastřelení vrch. stržm. Václava Anschlaga. In: Sborník Archivu bezpečnostních složek 12 (2014).
- ROKOSKÝ, Jaroslav: Odboj za časů hanebnosti: protikomunistická skupina Štěpán Gavenda, Miloš Zemánek a spol. In: Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve Střední Evropě. Praha 2010.


Webové odkazy

www.ustrcr.cz/cs/dokumentace-popravenych/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru