Pamětní deska členům odbojové skupiny Praha–Žatec byla odhalena 25. června 1994 z iniciativy Konfederace politických vězňů a města Žatec. Slavnostního odhalení se zúčastnili ministr obrany, starosta města a další hosté.
Skupina Praha–Žatec tvořená z velké části demokraticky smýšlejícími důstojníky československé armády byla na počátku března 1949 pozatýkána v rámci tzv. akce Norbert. Její členové byli obviněni z organizování vojenského převratu plánovaného na 8. března 1949, jemuž předešlo hromadné zatýkání Státní bezpečností a vojenským obranným zpravodajstvím. Vojáci byli vyslýcháni v tzv. hradčanském domečku, civilisté ve vyšetřovně Státní bezpečnosti v Bartolomějské ulici. V prvním procesu, jehož líčení se konalo od 30. května do 9. června 1949, bylo souzeno 15 osob. Státní soud Praha v něm vynesl pět trestů smrti, devět doživotních trestů a jeden 25letý. Bývalý příslušník cizinecké legie Miloslav Jebavý (1911–1949) [viz Praha 1. Pamětní deska Miloslavu Jebavému], podplukovníci Josef Gonic (1902−1949) a Vilém Sok-Sieger (1902−1949) [viz Beroun. Pamětní deska občanům města odsouzeným v politických procesech], kapitán Karel Sabela (1917–1949) [viz Žatec. Pamětní deska Karlu Sabelovi] a obchodník Bohuslav Hubálek (1903−1949) byli 18. července 1949 popraveni v Praze na Pankráci. V červenci 1959 zemřel v táboře Vojna na doživotí odsouzený Jiří Voves (1910–1959). Do čela druhého procesu konaného před Státním soudem Praha 11.–13. července 1949 s dalšími 11 obviněnými z řad civilistů byl postaven Václav Žatecký (1902–1981) [viz Novosedly nad Nežárkou. Pamětní deska Václavu Žateckému].
Hodnocení historie této rozvětvené odbojové skupiny je stále předmětem odborných sporů. Část historiků se domnívá, že Praha–Žatec představuje Státní bezpečností a obranným zpravodajstvím vyprovokovanou protistátní činnost jednotlivců a malých skupin a následnou konstrukci rozsáhlého vojenského spiknutí v politickém procesu, jiní se kloní k názoru, že se jednalo o autentický pokus o svržení komunistického režimu jeho odpůrci, odhalený před uskutečněním branně-bezpečnostními složkami. V Praze se skupina opírala o kontakty v hlavním štábu (Vilém Sok-Sieger, Josef Gonic) i mezi příslušníky Sboru národní bezpečnosti a civilisty (stržm. Václav Šimák, Bohuslav Hubálek), v Žatci jako klíčovém místě existovalo spojení s tamní vojenskou posádkou (Karel Sabela) a civilisty, bývalými vojáky zahraniční armády (Václav Žatecký, Jiří Voves). Hlavním koordinátorem byl Miloslav Jebavý. Podle posledních výzkumů byla skupina Praha–Žatec odhalena v souvislosti se zatčením jednoho z kurýrů zpravodajské skupiny kolem prof. Karla Nigrína. Zatýkání a výslechy dovedly Státní bezpečnost a později také obranné zpravodajství na stopu pražské a žatecké skupiny.
OBĚTEM KOMUNISTICKÉHO BEZPRÁVÍ / DNE 18. ČERVENCE 1949 / V PRAZE NA PANKRÁCI BYLI POPRAVENI / / KPT. KAREL SABELA NAR. 12. 12. 1917 OBČAN M. ŽATCE / PLK. JOSEF GONIC NAR. 4. 3. 1902 PLK. VILÉM SOK-SIEGER NAR. 31. 12. 1902 / MJR. MILOSLAV JEBAVÝ NAR. 27. 8. 1911 / OBCH. BOHUSLAV HUBÁLEK NAR. 11. 12. 1900 / ČLENOVÉ PROTIKOMUNISTICKÉ ODBOJOVÉ SKUPINY / PRAHA–ŽATEC / KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ / OBČANÉ MĚSTA ŽATCE / VOJENSKÁ POSÁDKA ŽATEC //
náměstí Svobody 1, 438 01 Žatec
50°19'48.090"N, 13°32'39.210"E
ve foyer budovy radnice
Louny
1994
- MALLOTA, Petr: Protikomunistická odbojová organizace Praha-Žatec: spekulace, fakta a role Jiřího Vovsa. In: Securitas Imperii 1 (2014).
-
PEJČOCH, Ivo: „Akce Praha-Žatec“: údajný pokus o vojenský protikomunistický puč. In: Historie a vojenství 2 (2010).
-
PEJČOCH, Ivo: Protikomunistické puče: historie pokusů o vojenské svržení komunistického režimu v Československu 1948–1958. Cheb 2011.
-
PEJČOCH, Ivo: Vojáci na popravišti: vojenské osoby, popravené v Československu z politických důvodů v letech 1949–1966 a z kriminálních příčin v letech 1951–1984. Cheb 2011.
-
PLACHÝ, Jiří: Praha-Žatec a StB. In: Paměť a dějiny 1 (2013).
http://www.ustrcr.cz/dokumentace-popravenych/