Plzeň
Pomník Miladě Horákové

Nápis:

MILADA HORÁKOVÁ //

NAROZENA: 25. 12. 1901 / POPRAVENA: 27. 6. 1950 VE VĚKU / 48 LET / ŽIVOTOPIS: BYLA ČESKOSLOVENSKÁ POLITIČKA / POPRAVENÁ ZA ÚDAJNÉ SPIKNUTÍ A VELEZRADU BĚHEM KOMUNI- / STICKÝCH POLITICKÝCH PROCESŮ V 50. LETECH MINULÉHO STOLETÍ. / BYLA JEDINOU ŽENOU POPRAVENOU BĚHEM TĚCHTO NESPRAVEDLIVÝCH / PROCESŮ. / DÍKY MIMOŘÁDNÉ ODVAZE PROJEVENÉ BĚHEM SVÉHO PROCESU SE STALA / SYMBOLEM ODPORU PROTI ZLOVŮLI VLÁDNOUCÍ KOMUNISTICKÉ STRANY. / POSLEDNÍ SLOVA: PADÁM, PADÁM, TENTO BOJ JSEM PROHRÁLA / ODCHÁZÍM ČESTNĚ, MILUJI TUTO ZEM, MILUJI TENTO LID, BUDUJTE MU / BLAHOBYT. ODCHÁZÍM BEZ NENÁVISTI K VÁM. PŘEJI VÁM TO, PŘEJI VÁM / TO... //

MOJI MILOVANÍ / VÍTE, ŽE JSEM VÁM ČASTO, / PO NÁVRATU Z NĚMECKÉHO VĚZENÍ / ŘÍKALA, ŽE JSEM SI VĚDOMA, ŽE / MŮJ ŽIVOT, KTERÝ JSEM OPRAVDU / BOŽÍM ZÁZRAKEM ZACHRÁNILA, / BYL MI JENOM PROPŮJČEN. COŽPAK / JSEM SE TEHDY MUSELA VRÁTIT? MÁ / HLAVA BYLA JIŽ ZTRACENA, 27 KA- / MARÁDŮ PADLO POD SEKYROU, A JÁ / BYLA NAJEDNOU ZASE MEZI VÁMI... / NELITUJTE MNE. ŽILA JSEM PLNÝ, / OPRAVDOVÝ ŽIVOT, KTERÝ NESTÁL, / NEZAHNÍVAL, ALE PRUDCE / TEKL A VÍŘIL... //

TŘI HODINY PŘED POPRAVOU / MOJI NEJMILEJŠÍ, BEZRADNÁ / A ZOUFALÁ NEJSEM – A TOTO / NEHRAJI, JE TO VE MNE TAK / KLIDNÉ, PONĚVADŽ MÁM KLID VE / SVÉM SVĚDOMÍ... / MÁM VÁS TOLIK, TOLIK RÁDA. LÍBÁM / VÁS A TISKNU. JSEM V MYSLI / A MODLITBÁCH JEN A JEN U VÁS. / HRÁLA JSEM TO SNAD ŠPATNĚ, ALE / MYSLELA JSEM TO POCTIVĚ. TO MI / MŮŽETE VĚŘIT. JSEM POKORNÁ / A ODEVZDANÁ DO VŮLE BOŽÍ – TUTO / ZKOUŠKU MI URČIL A JÁ JÍ PROCHÁ- / ZÍM S JEDINÝM PŘÁNÍM: ABYCH / SPLNILA ZÁKONY BOŽÍ A ZA- / CHOVALA SVÉ ČESTNÉ / LIDSKÉ JMÉNO.... //

MÁ JEDINÁ DCERUŠKO JANO / ...CHOĎ SVĚTEM S OČIMA OTEVŘENÝMA / A POSLOUCHEJ NEJEN SVÉ BOLESTI / A ZÁJMY, ALE I BOLESTI, ZÁJMY / A TUŽBY TĚCH OSTATNÍCH. NEŘÍKEJ / NIKDY NAD ŽÁDNOU VĚCÍ: DO TOHO / MI NIC NENÍ. VŠECHNO TĚ MUSÍ / ZAJÍMAT A HLAVNĚ O VŠEM MUSÍŠ / HLOUBAT, POROVNÁVAT, DÁVAT SI / JEDNOTLIVÉ JEVY DOHROMADY. ČLOVĚK / NEŽIJE NA SVĚTĚ SÁM – V TOM JE / VELIKÉ ŠTĚSTÍ, ALE TAKÉ OHROMNÁ / POVINNOST. TA POVINNOST JE V PRVÉ / ŘADĚ V TOM NEBÝT A NEČINIT SE / VÝLUČNÝM, TEDY SPLYNOUT S / POTŘEBAMI A CÍLEM OSTATNÍCH… //

MŮJ, MUŽI NEJDRAŽŠÍ.... / ... PÍŠI TI JAKO VŠEM OSTATNÍM / A NEVÍM ANI, JSI-LI MEZI ŽIVÝMI / A JE-LI VŮBEC KDY MOŽNO, ABYS TATO / SLOVA ČETL. TO JE NEJVĚTŠÍ BOLESTÍ / MÉHO SRDCE, ŽE NEVÍM O TOBĚ NIC / A NEMÁM O TOBĚ ŽÁDNOU, ANI TU / SMUTNOU JISTOTU A UŽ SNAD ZBÝVÁ / JEN NĚKOLIK HODIN Z MÉHO ŽIVOTA. / JE TO POPRVÉ ZA TA DLOUHÁ LÉTA / NAŠEHO SPOLEČNÉHO ŽIVOTA, CO STOJÍM / BEZ TEBE VE ZKOUŠCE, KTEROU MI OSUD / URČIL. JSEM PŘI TOM POMYŠLENÍ TAK / SAMA A NEDOVEDU Z TÉ TRAGÉDIE NIC / POCHOPIT. SNAD SE MI TO VYSVĚTLÍ AŽ / NĚKDE TAM, KDE SE NAŠE DUŠE ZASE / SEJDOU... //

DĚKUJEME VŠEM, / ORGANIZACÍM I JEDNOTLIVCŮM, / KTEŘÍ NÁS FINANČNĚ PODPOŘILI A / PODÍLELI SE S NÁMI NA REALIZACI PROJEKTU / PĚSTUJ PROSTOR PŘEDŠKOLÍ / CELÝ PROJEKT BY NEVZNIKL BEZ NÁS: / ANNA BOŠKOVÁ, NELA DIVIŠOVÁ, ANNA A ŠTĚPÁNKA DOLEJŠOVY, / TEREZA MAJŠMANOVÁ, MARKÉTA KLENCOVÁ, KATEŘINA KREJČOVÁ, / ANNA A LUCIE MATĚJKOVY, ELIŠKA RUŽIAKOVÁ, STEPHANIE / SEYMOUR, ZUZANA ŠTĚPÁNÍKOVÁ, LUKÁŠ TRYKAR, / A DĚTI Z KROUŽKŮ KERAMIKY DANY KRÁČMAROVÉ //