Plzeň
Čestný hrob Karla Palečka
Čestný hrob generálporučíka Karla Palečka jako vyjádření úcty významné osobnosti města označuje pamětní deska osazená Správou hřbitovů a krematoria Magistrátu města Plzně u hrobového místa v říjnu 2012.
Karel Paleček (1896–1962), legionář, působil od 30. let v ústřední zpravodajské službě československé armády. Se skupinou zpravodajců odletěl v předvečer německé okupace do Londýna, kde později jako velitel jedné ze zpravodajských skupin organizoval výcvik a nasazení parašutistů. Po válce působil v hlavním štábu armády, pro niž měl vybudovat výsadkové vojsko. 19. listopadu 1949 byl generál Paleček zatčen a obviněn ze spolčení za účelem zvratu politických poměrů, jehož se měl dopustit zejména v době, kdy velel tzv. likvidační skupině – ta formálně v říjnu 1945 uzavřela činnost výsadkových skupin za války. Spolu s dalšími zatčenými byl vyslýchán v tzv. domečku a odsouzen Státním soudem v neveřejném procesu 14. a 15. prosince 1950 na devět let. Byl vězněn v Plzni na Borech a v Leopoldově, odkud byl v květnu 1952 propuštěn na základě osvobozovacího rozsudku Nejvyššího soudu v rámci odvolacího řízení. (Nejvyšší soud tím demonstroval nezákonné praktiky vedení obranného zpravodajství a některých vyšetřovatelů, kteří mezitím byli sami zatčeni.) Karel Paleček zemřel 12. března 1962 a původně byl pohřben v Praze. V roce 1992 byl povýšen na generálporučíka in memoriam.
Nápis:
GEN. KAREL PALEČEK / *28. LEDNA 1896, PLZEŇ / †12. BŘEZNA 1962, PLZEŇ / VOJÁK, LEGIONÁŘ, ZAKLADATEL ČESKOSLOVENSKÉHO / VÝSADKOVÉHO VOJSKA / NA ZAČÁTKU 1. SVĚTOVÉ VÁLKY BYL POVOLÁN DO RAKOUSKO-UHERSKÉ / ARMÁDY A V ŘADÁCH 35. PLUKU ODJEL NA FRONTU. BOJOVAL V HALIČI / A V RUSKU. V ZÁŘÍ 1916 PŘEBĚHL DO ZAJETÍ A VZÁPĚTÍ SE PŘIHLÁSIL DO / ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ, SE KTERÝMI PRODĚLAL BITVU U ZBOROVA / A PŘECHOD SIBIŘE. V ROCE 1942 VE VELKÉ BRITÁNII PŘIPRAVOVAL / A VYSÍLAL DO VLASTI PARAŠUTISTY S TAJNÝM POSLÁNÍM V ODBOJOVÉ / ČINNOSTI. PŘESTO BYL V ROCE 1949 OBVINĚN Z „APLIKOVÁNÍ ZÁPADNÍCH / PŘÍSTUPŮ“ A ODSOUZEN. Z KOMUNISTICKÉHO VĚZENÍ BYL PROPUŠTĚN / V ZUBOŽENÉM STAVU V ROCE 1952. ZEMŘEL V ÚSTRANÍ PO TĚŽKÉ NEMOCI. / V ROCE 1993 BYL KAREL PALEČEK POVÝŠEN IN MEMORIAM DO HODNOSTI / GENERÁLPORUČÍKA. //
Fotografie
Adresa
Rokycanská 125, 312 00 Plzeň 4 – Doubravka
GPS
49°44'52.620"N, 13°25'44.610"E
Místo
Ústřední hřbitov, odd. 21, hrob O12
Okres
Plzeň-město
Rok odhalení
2012
Literatura
PLACHÝ, Jiří: Horší než doba války. Osudy parašutistů z Velké Británie v poúnorovém Československu. Cheb 2014.
Webové odkazy
www.vhu.cz/65-let-od-procesu-proti-veleni-vysadkoveho-vojska/
kvvplzen.wgz.cz/rubriky/gen-karel-palecek
Rok 1982
Chlum Pomník Anně Kvašové
Pomník odhalený u příležitosti 30. výročí události má podobu vysokého hranolu z neopracované žuly se vsazenou mramorovou deskou s pozlaceným rytým nápisem. 10. ledna 1952 (datum na pomníku je uvedeno nesprávně) byla v Ratajském lese zastřelena předsedkyně místní komunistické organizace a členka rady místního národního výboru v obci Smrk Anna Kvašová (1908–1952). Její vražda byla objasněna až na základě oznámení v roce 1957. Po vzoru procesů z počátku 50. let se v březnu 1958 konalo veřejné soudní přelíčení v Tylově divadle v Kutné Hoře, kde bylo celkem deset obžalovaných souzeno jako organizovaná protistátní skupina plánující „teroristické akce proti veřejným funkcionářům“ a v němž padly tři rozsudky smrti. Podle dostupných dokumentů byla vražda Anny Kvašové neplánovaným a tragickým vyústěním původního záměru agilní funkcionářku zastrašit a potupit (svázáním a ostříháním vlasů), který se na místě činu zvrtl v individuální exces Antonína Landstoffa (1915–1958). Účelová konstrukce o úkladném spolčení za účelem fyzické likvidace propagátorky kolektivizace vesnice umožnila vynést trest smrti i pro souseda Anny Kvašové Josefa Ptáka (1908–1958), který osudnou noc v Ratajském lese nebyl, ale jíž se stvrzovala základní výkladová politická linie o třídním boji na vesnici. Ostatní aktéři včetně Josefa Kubelky (1902–1958) totiž Kvašovou neznali, většina pocházela z okruhu pražských živnostníků, kteří se po únoru 1948 zapojili do obvyklých protirežimních aktivit (tisk a distribuce letáků, finanční sbírky pro perzekvované, organizování přechodů ohrožených osob za hranice) – spoluúčast na násilném vystoupení proti funkcionářce (resp. povědomí o něm, neboť jejího vylákání pod záminkou neodkladné schůze se zúčastnily jen tři osoby) představovala osudné překročení této pomyslné hranice. Antonín Landstoff (jako vykonavatel vraždy), Josef Kubelka (jako její bezprostřední účastník a „schvalovatel“) a Josef Pták (jako její „objednavatel“) byli popraveni 9. července 1958 v Praze na Pankráci.
Prohlédnout detail
Smrk Mohyla Johna Lennona
Mohyla nedaleko vrcholu Smrk v Moravskoslezských Beskydech byla vybudována dva roky po tragické smrti zpěváka a básníka Johna Lennona (1940–1980) jako místo setkávání jeho příznivců. Lennonova hudba, revolta proti establishmentu a angažovanost v mírovém hnutí představovaly v Československu symboly (západního) životního stylu, s nímž se část mladé generace identifikovala a který minimálně vnějškovými znaky (dlouhé vlasy, džíny) napodobovala, vyjadřujíc tak distanci od oficiálně prosazovaných a obsahově vyprázdněných hodnot socialistické kultury.
Prohlédnout detail
