Křenovice
Pamětní deska bojovníkům proti nesvobodě, odpůrcům a obětem totalitních režimů
Dne 6. října 2013 byla v Křenovicích nedaleko vchodu na hřbitov odhalena pamětní deska na kamenicky upraveném balvanu, doplněná o informativní tabuli. Iniciátory zřízení pamětního místa dedikovaného křenovickým bojovníkům proti totalitním režimům byly obec Křenovice a Konfederace politických vězňů.
V Křenovicích prožili dětství letci RAF Karel Mrázek (1910–1998) [viz Jablonec nad Nisou. Pomník bojovníkům za svobodu a obětem bezpráví] a jeho mladší bratr Emilián (1920–1943), narodil se zde kapitán Otakar Černý.
Letec československé bombardovací perutě RAF Otakar Černý (1919–2009) byl na počátku května 1948 zatčen v souvislosti s vyprovokovaným útěkem generála Janouška [viz Praha 1. Pamětní deska Karlu Janouškovi] a až do soudu 9. února 1949 držen v tzv. hradčanském domečku. Za neoznámení pokusu o trestný čin (plánovaný útěk Josefa Brykse [viz Bělkovice-Lašťany. Pamětní deska Josefu Bryksovi] na Západ) byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody. Z tábora nucených prací v Dolním Jiřetíně se mu podařilo 7. května utéct a překročit hranice do Bavorska. V Británii znovu vstoupil do královského letectva, odkud byl v roce 1955 vyřazen v hodnosti kapitána. V rámci rehabilitace po roce 1989 byl povýšen do hodnosti plukovníka. V roce 2009 mu byl in memoriam propůjčen Řád bílého lva.
V roce 1950 založilo v Křenovicích několik členů Junáku ilegální Skautskou organizaci demokracie a nezávislosti (SODAN). Jejími hlavními organizátory byli Mojmír Babušík, Rudolf Mrázek a Oldřich Klobas. Členové SODAN tiskli protirežimní letáky, posílali výhružné dopisy komunistickým funkcionářům a lidem aktivně spolupracujícím s režimem a žhářskými útoky na majetek JZD bojovali proti násilné kolektivizaci. V říjnu 1953 byla většina členů zatčena a 9. až 11. března 1954 Krajským soudem v Brně odsouzena za velezradu na dlouhá léta vězení. Viz též Holubice. Pamětní deska obětem komunismu 1948–1989.
Nápis:
V UPOMÍNKU / NA BOJOVNÍKY PROTI TOTALITĚ, / JEJÍ ODPŮRCE I OBĚTI / 1939–1945 A 1948–1989 / VĚNUJE V ÚCTĚ / OBEC KŘENOVICE / KONFEDERACE / POLITICKÝCH VĚZŇŮ ČR / L. P. 2013 //
(doplňující tabule) NA PAMÁTKU BOJOVNÍKŮ PROTI TOTALITĚ, / JEJÍCH ODPŮRCŮ A OBĚTÍ / V LETECH 1939–1945 A 1948–1989 / MOTTO: / KAŽDÝ DEN UDĚLAT DOBRÝ SKUTEK. / SMRT JE LEPŠÍ NEŽ ŽIVOT V PODDANSTVÍ LŽI. / TVOŘIT NOVOU HISTORII, KTERÁ JE CESTOU VZHŮRU. / VĚNOVÁNO OBĚTEM A BOJOVNÍKŮM / Z DOBY PROTEKTORÁTU – VE VLASTI I NA VÁLEČNÝCH / BOJIŠTÍCH, OBĚTEM PERZEKUCÍ PO 25. ÚNORU 1948, / ČLENŮM ILEGÁLNÍ SKUPINY SODAN, PŮSOBÍCÍM / V KŘENOVICÍCH A OKOLÍ, LIDEM, KTEŘÍ SE I ZA / ŽELEZNOU OPONOU SNAŽILI NAPLNIT IDEÁLY SVOBODY / A NEZÁVISLOSTI VE SLUŽBĚ VLASTI. / PAMĚTNÍ DESKA ODHALENA 6. ŘÍJNA 2013. / OBEC KŘENOVICE / KPV OKRESU VYŠKOV //
Fotografie
Adresa
Školní, 683 52 Křenovice
GPS
49°8'25.641"N, 16°49'35.497"E
Místo
vpravo od vchodu na hřbitov
Okres
Vyškov
Rok odhalení
2013
Literatura
- DOLEŽAL, Miloš. Proti zlému krompáč a lopata. Kostelní Vydří 2006.
- KLOBAS, Oldřich: Jak se chodí v laně. Telč 2008.
- KUDRNA, Ladislav: Nepoučitelný „útěkář“. Plukovník letectva v záloze Otakar Černý. In: Paměť a dějiny 4 (2009).
- NAVARA, Luděk – KASÁČEK, Miroslav: Příběhy třetího odboje. Brno 2010.
- ROBEŠ, Bohumil: Čas likvidace – Vzpomínky z vězení 1953–1967. Brno 2002.
Webové odkazy
www.valka.cz/clanek_14023.html
www.mistapametinaroda.cz/article.php?id=651
www.ceskatelevize.cz/porady/10314845897-po-stopach-tretiho-odboje/411235100221001-radeji-umrit-vestoje/
Rok 1980
Ostrava Lavička Ferdinanda Vaňka
Pamětní místo věnované Václavu Havlovi k jeho nedožitým osmdesátým narozeninám vzniklo z iniciativy Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu, Věznice Heřmanice, Antikvariátu a klubu Fiducia a občanského sdružení Pant. Slavnostního odhalení 5. října 2016 se mj. zúčastnili tisková mluvčí věznice Martina Lompová, básník Petr Hruška a jeho bratr, literární vědec Pavel Hruška, kteří přečetli úryvek z dopisu Václava Havla, jenž se vztahuje k jeho pobytu v Heřmanicích. Václav Havel (1936–2011) [viz Praha 10. Hrob Václava Havla] byl vězněn ve věznici Ostrava-Heřmanice od ledna 1980 do července 1981, kdy byl převezen do věznice Plzeň-Bory [viz Plzeň. Pamětní deska Václavu Havlovi].
Prohlédnout detail
Hroznatín Pamětní deska Ludvíku Svobodovi
Bronzová pamětní deska Ludvíku Svobodovi byla odhalena rok po jeho smrti v roce 1980 na rodném domě v Hroznatíně. V roce 1985 byl rodný dům armádního generála Ludvíka Svobody (1895–1979) [viz Hroznatín. Pomník Ludvíku Svobodovi] přeměněn na památník připomínající boje 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu za druhé světové války. Oficiální uzavření muzea v roce 1992 souvisí s nejednoznačným hodnocením celoživotní kariéry Ludvíka Svobody, v níž pozitivně přijímané stránky (první a druhý odboj, vedení státu v době pražského jara) jsou konfrontovány s těmi negativně vnímanými (podíl na poúnorových čistkách v armádě i prosazování normalizační politiky po roce 1968).
Prohlédnout detail
Praha 1 Lennonova zeď
Zeď obklopující zahradu Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů zůstává místem ke svobodnému vyjádření a setkávání veřejnosti. V roce 2008 zmizela ze zdi, jež se výtvarně stále proměňuje, charakteristická busta zpěváka. Z iniciativy výtvarníka Pavla Šťastného, autora loga Občanského fóra, Lennonovu zeď na jaře 2019 pomalovala skupina mladých českých i zahraničních výtvarníků, aby v roce 30. výročí pádu komunistického režimu opět připomínala původní poselství. Tradice psaní po malostranských zdech pravděpodobně vznikla nejprve na zahradní zdi domu herce Jana Wericha, který na Kampě bydlel. Lidé mu na zeď jeho zahrady psali různé vzkazy, ale i ukázky vlastní tvorby. Oprýskané zdi na Kampě se od 60. let staly i místem výtvarných happeningů několika českých výtvarníků. Nejznámější se stala zeď Maltézské zahrady na Velkopřevorském náměstí, v sedmdesátých letech označovaná jako zeď nářků, později známá jako zeď Johna Lennona. V polovině prosince 1980 zde kdosi v reakci na zastřelení Johna Lennona vytvořil jeho památníček. Využil prázdnou kamennou desku, která v minulosti zřejmě sloužila jako součást veřejného vodovodu a napsal na ni křídou nápis Za Johna Lennona a nad ním nakreslil kříž. Na místě brzy přibyly svíčky, květiny, fotografie a kresba zastřeleného zpěváka. Policie pomníček zlikvidovala, vzápětí však byl obnoven. Vzniklo tak kultovní místo, které přitahovalo nejenom fanoušky Johna Lennona. Nápisy na zdi byly mnohokrát přemalovány, vždy se však objevily nové. Setkání u zdi postupně přerůstala v protirežimní vystoupení, proti kterým pravidelně zasahovala policie.
Prohlédnout detail
