Praha 1
Pamětní deska Marii Charouskové

Mramorová deska se zlatým písmem upomíná na oběť okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a je umístěna na nízkém mramorovém hranolu. Místo bylo obnoveno 16. prosince 1989.

Marie Charousková (1942–1968), studentka ČVUT a matka dvouletého syna, se ráno 26. srpna 1968 vypravila na fakultu konzultovat svou diplomovou práci (titul Ing. jí byl udělen posmrtně v listopadu 1968). Asi v 8 hodin byla na stanici tramvaje na Klárově zasažena dvěma střelami, které bez jakéhokoli zjevného důvodu vypálil sovětský voják. Svým zraněním po převozu do nemocnice podlehla.

Pomníček na její památku byl v parku na Klárově umístěn už na podzim 1968. V roce 1969 byl odstraněn nápis a poté i celé pietní místo. Absurdita smrti Marie Charouskové podtrhuje tragičnost jejího případu. Možná právě proto bývá vnímán jako jeden ze symbolů obětí srpnové intervence. V roce 1993 místo navštívil v doprovodu Václava Havla prezident Ruské federace Boris Jelcin a jako výraz omluvy za intervenci zde položil  květiny.

Nápis:

MARIE CHAROUSKOVÁ / STUDENTKA / FAKULTY STROJNÍ ČVUT / *25. 10. 1942 †26. 8. 1968 //

Fotografie

Adresa

Klárov, 118 00 Praha 1 – Malá Strana

GPS

50°5'27.672"N, 14°24'36.414"E

Místo

na zatravněném prostranství mezi ulicemi Klárov, U Železné lávky a nábřežím Edvarda Beneše

Okres

Hlavní město Praha

Rok odhalení

1968; 1989

Literatura

- BÁRTA, Milan – CVRČEK, Lukáš – KOŠICKÝ, Patrik – SOMMER, Vítězslav: Oběti okupace. Československo 21. srpen – 31. prosinec 1968. Praha 2008.
- TOMEK, Prokop – PEJČOCH, Ivo: Černá kniha sovětské okupace: Sovětská armáda v Československu a její oběti 1968–1991. Cheb 2018.


Webové odkazy

obetiokupace.dejepis21.cz/
www.68.usd.cas.cz/
www.ustrcr.cz/cs/obeti-okupace

Rok 1961

Brno-Husovice. Pamětní deska Jaroslavu Albínu Kvitovi

Brno-Husovice Pamětní deska Jaroslavu Albínu Kvitovi

Pamětní deska z leštěné žuly se zlaceným písmem věnovaná P. Jaroslavu Albínu Kvitovi byla odhalena 9. září 2001. Zhotovila ji  firma Kamenictví Menhir a Dolmen, a. s. P. Jaroslav Albín Kvita (1915–1961) se narodil v Rybí u Nového Jičína. Po maturitě studoval filozofii a teologii na řádových školách v Německu, kde složil řádové sliby (1936) a byl vysvěcen na kněze (1938). Do komunity salvatoriánů v Brně-Husovicích byl začleněn v létě 1939 a začal působit v místní farnosti jako kaplan. Po válce se stal členem Orla a orelskou mládež formoval a vedl. V letech 1945–1948 byl členem lidové strany a pracoval i v místním zastupitelstvu. Po likvidaci mužských klášterů v dubnu 1950 [viz Praha 2. Symbolický hrob kněží, řeholníků a řeholnic] byl P. Kvita převezen do tzv. centralizačního kláštera v Oseku, odkud byl v roce 1951 přemístěn do internačního kláštera v Želivě [viz Želiv. Památník internovaným kněžím a řeholníkům]. Po propuštění v roce 1955 i bez státního souhlasu tajně organizoval náboženský život. V souvislosti s celorepublikovou razií Státní bezpečnosti proti salvatoriánům byl zatčen 28. června 1961 a držen ve vyšetřovací vazbě v Ostravě. Zde se vážně zhoršil jeho zdravotní stav a propukla u něj leukémie. V srpnu byl převen do Nemocnice sv. Anny v Brně a zde 10. září zemřel. Je pohřben v rodném Rybí.

Prohlédnout detail
Jihlava. Pamětní deska u pomníku TGM

Jihlava Pamětní deska u pomníku TGM

Z iniciativy Spolku pro navrácení sochy TGM do Jihlavy byl pomník prvního československého prezidenta slavnostně odhalen 28. října 2011 za účasti představitelů města, spolku a veřejnosti. Jedná se o repliku vytvořenou akademickým sochařem Romanem Richtermocem a kamenosochařem Robertem Musilem. Původní sochu vytvořil Jaroslav Šlezinger (1911–1955) [viz Jemnice. Pomník Jaroslavu Šlezingerovi]. Replika sochy byla instalována nedaleko původního umístění, neboť na místě sochy TGM z roku 1948 byl v roce 1998 odhalen jiný pomník [viz Jihlava. Pomník zničené sochy TGM]. Nápis na desce upozorňující, že jde historicky o poslední sochu TGM vztyčenou v Československu v roce 1948, je věcně nesprávný [viz Olomouc. Pamětní nápis na pomníku TGM; Kutná Hora. Pamětní nápis na pomníku TGM].

Prohlédnout detail
Jihlava. Pomník zničené sochy TGM

Jihlava Pomník zničené sochy TGM

Památník stojící na místě původní sochy T. G. Masaryka byl vybudován jako připomínka prvního československého prezidenta a autora sochy Jaroslava Šlezingera. Má podobu dvou žulových smírčích kamenů spojených deskou s nápisem a byl odhalen 13. března 1998 z iniciativy Antonína Štěpánka a Konfederace politických vězňů. Sochu TGM v nadživotní velikosti, umístěnou od září 1948 do června 1961 před budovou jihlavského gymnázia, vytvořil sochař Jaroslav Šlezinger (1911–1955), který byl v roce 1950 odsouzen na dvacet pět let odnětí svobody a zemřel ve výkonu trestu [viz Jemnice. Pomník Jaroslavu Šlezingerovi]. Replika sochy TGM byla z iniciativy Spolku pro navrácení sochy TGM do Jihlavy instalována 28. října 2011 v parku proti budově gymnázia, nedaleko původního umístění [viz Jihlava. Pamětní deska u pomníku TGM].

Prohlédnout detail
Michalovice. Pamětní deska Karlu Kutlvašrovi

Michalovice Pamětní deska Karlu Kutlvašrovi

Mramorová pamětní deska se zlatým písmem na rodném domě generála Kutlvašra byla odhalena v květnu 1991 z iniciativy obecního zastupitelstva a Konfederace politických vězňů. Karel Kutlvašr (1895–1961), účastník prvního a druhého odboje a oběť komunistické perzekuce [viz Praha 4. Pamětní deska Karlu Kutlvašrovi]. Na desce je chybně uvedené datum narození (správně 27. ledna).

Prohlédnout detail

Změnit způsob procházení
pamětních míst