Kobylí
Pamětní deska Petru Křivkovi

Pamětní deska věnovaná Petru Křivkovi, příslušníku prvního, druhého a třetího odboje, byla umístěna se svolením nových majitelů na jeho rodném domě v ulici, která od roku 2000 nese jeho jméno. Autorem desky je architekt a sochař Karel Volavý a její odhalení 26. října 2001 iniciovala a finančně podpořila obec Kobylí a Křivkův syn Vladimír, který žije v USA. Desku z leštěné žuly, z níž plasticky vystupuje bronzová busta, odhalil starosta obce Jaroslav Otáhal a zástupce Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný.

Petr Křivka (18971951) byl funkcionářem národně socialistické strany v Brně, který za války působil v londýnském exilu. Po únoru 1948 mu byl zprostředkován kontakt ke zpravodajské spolupráci a zároveň nabídka na převedení za hranice. Křivka patrně zamýšlel před svým odchodem přispět emigraci založením sítě spolupracovníků západních rozvědek a v této věci oslovil mj. dva letce, kteří však o nabídce informovali obranné zpravodajství. Již první schůzka probíhala za účasti spolupracovníků Státní bezpečnosti, která usměrňovala formování skupiny (později nesla název Ústřední vedení odboje, ale měla i jiná označení) tak, aby se jejím „velitelem“ stal právě Křivka. Ten přijal úkol budovat ilegální organizaci zodpovědně a nevědomě se tak podílel na rozšiřování volavčí sítě s několika centry na jižní Moravě. V létě 1949 přistoupila StB k prvním zatýkáním v rámci tzv. akce Tábor. Její první obětí se stal brněnský advokát a bývalý olympionik Jan Korejs (1907–1949), jenž zemřel ve vyšetřovací vazbě dva dny po zatčení, 8. srpna – údajně spáchal sebevraždu oběšením. Petr Křivka byl s nejbližšími spolupracovníky zatčen 17. srpna 1949 a z téměř dvou set osob, které byly podezřelé z ilegální činnosti, jich více než polovina zůstala ve vazbě. Příprava procesů [viz též Pustiměř. Pamětní deska Rudolfu Pohlovi] probíhala poměrně dlouho. K vykonstruovaným obviněním vzneseným vůči skupině patřila i příprava atentátu na krajského politického tajemníka KSČ v Brně Otto Šlinga. V době procesu však byl Šling již sám zatčen jako „nepřátelský agent“, takže dosavadní výbušnost tohoto obvinění se proměnila v „politickou slabinu“ a nesměl být během procesu jmenován [viz též Brno-Nový Lískovec. Pamětní deska Petru Křivkovi]. Hlavní proces se konal v Brně 20.22. února 1951 v zasedací síni krajského národního výboru před tzv. organizovanou veřejností a Petr Křivka v něm byl odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán v Brně 21. července 1951 (někdy se uvádí 21. června). V následných procesech byli odsouzeni mj. i další čtyři Křivkovi příbuzní – bratři Antonín a František, synovec Zdeněk a zeť Oldřich Jedlička [viz Bořetice. Pamětní deska obětem komunistického režimu]. V roce 1996 byl Petr Křivka in memoriam vyznamenán medailí Za hrdinství.

Viz též Kobylí. Pomník obětem válek a Petru Křivkovi.

Nápis:

PETR KŘIVKA / NOSITEL ŘÁDU REPUBLIKY ZA HRDINSTVÍ / IN MEMORIAM / NAROZEN 20. 10. 1897 V KOBYLÍ / POPRAVEN 21. 7. 1951 V BRNĚ – CEJL / ÚČASTNÍK ODBOJŮ. / STATEČNĚ BOJOVAL ZA SVOBODU / A DŮSTOJNOST SVÉHO NÁRODA. / RODNÝ DŮM //

Fotografie

Adresa

Kobylí 107, 691 10 Kobylí

GPS

48°55'45.300"N, 16°53'46.280"E

Místo

na fasádě domu

Okres

Břeclav

Rok odhalení

2001

Literatura

- FAUCHER, Evžen Václav: Zur Erinnerungskultur: Beispielfall Akce Tábor (Brünn Februar 1948 – August 1949). In: Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve Střední Evropě. Praha 2010.
- PEJČOCH, Ivo: Protikomunistické puče: historie pokusů o vojenské svržení komunistického režimu v Československu 1948–1958. Cheb 2011.
- PEJČOCH, Ivo: Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu v letech 1948–1955. Praha 2009.


Webové odkazy

www.vhu.cz/rotmistr-petr-krivka-dalsi-z-obeti-komunistickeho-rezimu/
www.ceskatelevize.cz/porady/10209991308-tajne-akce-stb/409235100221034-akce-sportovec/

Změnit způsob procházení
pamětních míst

© 2019, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

scroluj nahoru